TJ Polepy – Čechie Tuklaty B 4:0 (1:0)
Sestava: Lachman J. (B) – Procházka Vl. (55. Fořt) – Stejskal – Dvořák – Jordán - Pacovský – Zradička – Lysý – Lauber D. – Lauber L. – Lachman V.
Nejlepší hráč: Lachman J.
Do utkání v Polepech tentokrát odjížděla „juniorka“ poněkud zdecimovaná, trápí nás zranění a nemoci. Ze základu snad nebyl 100% fit nikdo, ale tím samozřejmě nechci omlouvat náš výkon. Na poslední chvíli nám jště odpadl Jirka Vyhnal, který jel pomoct áčku. Bylo tedy jasné, že musíme proti mladým hráčům Polep zabetonovat a snažit se hrát na případné brejky.
To se nám dařilo skoro celý první poločas. Dokonce jsme si vytvořili i několik slibných šancí. Soupeř se nemohl prokousat skrze zhuštěnou obranu, která byla vysunutá v podstatě až k půlce.
Bohužel se soupeři otevřela cestička šťastným gólem, když se k odraženému míči dostal hráč soupeře a nikým nehlídán neměl problém doklepnout do prázdné brány. To nás bohužel složilo a namísto semknutí jsme víc komentovali, než hráli. Naštěstí přišel hvizd konce první půle a do šaten se šlo za hratelného stavu 1:0 pro domácí.
Bohužel druhá půle se namísto návratu k původní hře nesla ve stejném duchu, jako konec první části. Nepřesnosti, nemohoucnost v záloze, únava a komentáře namísto hraní nás totálně rozložili. Do toho přišlo zranění Vládi Procházky. Chvilku to asi vypadalo na totální destrukci….
Soupeř nás dorazil dalšími třemi brankami, které jsme mu vyloženě nabídli. Alespoň z mého pohledu byl konečný hvizd spíše vysvobozením. Co je platné, že Honza v bráně podal opět famózní výkon, když musí bezradně přihlížet rozpadu hry už od úvodní rozehrávky zálohy. Nebudu psát žádné „kdyby“, prohra byla zasloužená. Musíme se víc zaměřit na hru mezi zálohou a obranou a zpřesnění hry na soupeřově půlce. Hrát v klidu, bez zmatků. Základní chyby a nechození si pro přihrávky nás všechny stojí zbytečně moc sil a pak i nervů.
Páca
