Starší žáci ve 3. kole vyrazili do Dobrého Pole, kde chtěli dosáhnout na první vítězství v této sezóně..
TJ Sokol Dobré Pole 4:0 Čechie Tuklaty
Střelci za Tuklaty: -
Po dvou herně vydařených utkáních jsme vyrazili do Dobrého Pole, kde jsme na předešlé výkony chtěli navázat a k tomu přidat i nadstavbu v podobě zisku 3 bodů. Do zápasu jsme nemohli počítat s Evou Matthey a Davidem Petříkem. Z mladších žáků nám vypomohli Luky Šindelář, Táďa Procházka a Maty Bajtler.
Do prvního poločasu jsme vstoupili aktivně, dobře jsme soupeře napadali a dostupovali. Navíc se nám dařilo i kombinovat, ale vypracované šance jsme nedokázali proměnit – ani jednu. Na druhé straně soupeř využil prakticky vše co měl a do kabin se šlo s výsledkem 3:0 pro domácí. Pro náš tým dost kruté..
I přes to, že jsme prohrávali o 3 góly, tak o přestávce nebylo moc co vytknout – až na pár drobností a neproměňování šancí jsme šli do druhé poloviny s cílem pokračovat v nastoleném trendu z prvního poločasu a dál hrát aktivně.
V druhém poločase jsme na soupeře vletěli, pokud mě pamět neklame tak snad prvních 10 minut jsme soupeře téměř nepustili na naší polovinu a tvořili si další šance.. které jsme opět nevyužívali. Domácí z ojedinělé návštěvy naší poloviny vytěžili ještě 4. gól po rohovém kopu. I přes výsledek 4:0 to na hřišti vypadalo pořád stejně – aktivní Čechie chtěla stále s výsledkem něco udělat, do každého souboje jsme šli naplno a tvořili si další šance. Ani jednu gólovou příležitost se nám bohužel nepodařilo proměnit..
Takže z Dobrého Pole odjíždíme se smíšenými pocity. Na jedné straně jsme opticky lepší než soupeř, vypracujeme si více příležitostí, ale neproměníme nic a naopak soupeř potrestá prakticky vše. Celý tým jsem i přes prohru pochválil – po takovém výkonu to i přes ten „hrozivý“ výsledek nešlo jinak. Rád klukům vždy připomínám, že jako trenér radši prohraju po dobrém výkonu, než vyhraju po špatném, což se stalo. Nicméně nevyužité šance nejsou ojedinělá záležitost jednoho zápasu. Už v prvním zápase v Kostelci n.Č.l. jsme některé šance nevyužili. Doma s Týncem to byl doslova festival zahozených šancí a samostatných nájezdů – tam pokud by to skončilo 10:3 asi by se nikdo nedivil – konečný výsledek byl 2:2. Tak nějak jsem doufal, že to byla jen smůla a v Dobrém Poli se to otočí, což se nestalo. Po zápase se mě jeden trenérský kolega zeptal jak jsme hráli – hráli jsme dobře, držení míče 70 ku 30, na šance tak 10:5, takže paráda, napsal jsem mu.. a co výsledek? 0:4. V následujících týdnech se zaměříme na zakončování pod nátlakem protihráče a ideálně ve fyzickém „vyčerpání“, protože v klidu to na tréninku všichni uklidíme k tyči, ale v zápase zádýchaní se soupeřem na zádech ne.. Teď nás o víkendu čeká volno a na začátku října vyrážíme opět ven – čekají nás Tři Dvory a my věříme, že budou i tři body.
Michal Pytloun
