Souboj Čechií vyšel lépe pro tu Veltrubskou

V neděli po obědě starší žáci přivítali rovněž Čechii – Veltruby. Do zápasu jsme šli s jedním hráčem na střídání, bohužel nemoc a karanténa 2 hráčů nám situaci zkomplikovala, protože v souběhu hráli i mladší žáci.

 

Čechie Tuklaty 0:2 (0:1) Čechie Veltruby

Střelci za Tuklaty: -

 

Do detailního rozboru zápasu a gólů se tentokrát pouštět nebudu, my bohužel gól nevsítili. Naopak hosté udeřili hned 2x, po jedné brance v obou poločasech. Dnes to vezmu trošku ze široka – kdo viděl první zápas v Liblicích a mohl to porovnat se šestým zápasem teď proti Veltrubům, tak musel vidět podstatný posun kupředu. Někomu se třeba nemusí zdát můj coaching během zápasu, protože jsem zastánce toho, že než na kluky a slečnu křičet neustále pokyny – kolikrát třeba i blbosti, protože situace je vidět jinak z pohledu hráče, jinak z pohledu lavičky a jinak z tribuny, která je vyvýšená – tak je radši nechám v klidu hrát, nehledě na to, že v zápalu hry ty pokyny ani nemusí vnímat. Zápas je odraz práce týmu na trénincích, to znamená: fyzická připravenost, herní návyky, herní dovednosti, nasazení a tak dále. Během tréninku i zápasu např. při střídání, se jim snažím některé věci a situace v klidu vysvětlit, ukázat. Na tréninku během těch cca 70 minut se tým snažím udržet v neustálém zápřahu, aby vše bylo ve vyšší intenzitě. Za to období těch 2 měsíců tam určitý posun je, to si troufnu říct, ale rozhodně nečekejte zázraky, že všichni všechno budou umět hned, nebo že se v každé situaci zachovají správně. Žádnou kritiku ohledně tohoto tématu jsem vyloženě neslyšel, ale nějaké komentáře jsem postřehl, tak jsem se k tomu vyjádřil touhle formou. Věřte mi, že nasazení a zapojení do hry vnímám i já a ne vždy je u všech takové, jaké bych si představoval – budu se opakovat, ale tohle se musí zdokonalovat na tréninku a pak přenášet do zápasu, jsou to spojené nádoby, opravdu tím nijak významně nepomůžu, když budu po celou dobu hulákat jako smyslů zbavený. To bych akorát tak přišel o hlasivky a druhá věc je, že tenhle styl trénování mi nesedí a ani nejsem ten typ trenéra. :)

Jinak zápas byl z mého pohledu zatím tím nejpovedenějším na podzim. Slova chvály nejenom od trenéra soupeře po zápase, ale i od diváků, nebo samotných hráčů soupeře (!!!) nás velmi potěšily. Soupeř ani nemohl uvěřit tomu, že jsme poslední v tabulce bez jediného bodu. Klukům a slečně jsem pozitivní ohlasy ihned po zápase předal, pro mě to je dobrá zpětná vazba, že jdeme správnou cestou.

Na závěr vyzdvihnu Šímu Ducháče, který je věkem stále mladší žák, ale odehrál zápas za nás. Vím, že se těší spíš na zápasy „svojí“ kategorie kde má kolem sebe soupeře i spoluhráče svého věku, ale bohužel početní situace ve starších žácích je jaká je a já jemu i rodičům děkuju. A v rodině Ducháčů ještě zůstaneme, protože mě oslovil starší z rodu Ducháčů – Míša – který je aktuálně na Xaverově, že by se v zimě chtěl vrátit k nám do Tuklat. Kluci i já se na něj moc těšíme, protože na jaře nám herně velmi pomůže a kluci okolo z toho budou těžit taky. V sobotu nás čekají Konárovice venku, takže další „krásný“ výlet, pokuste se rodiče domluvit mezi sebou s odvozem – já ihned po zápas budu přejíždět do Červených Peček na zápas „áčka“, takže bohužel nikomu s odvozem pomoct nemohu. Na sobotu se budu těšit a třeba se nám už povedou i nějaké ty body!

Michal Pytloun