Historie ČECHIE TUKLATY
Milí sportovní nadšenci,
je tomu už 90 let, co se v Tuklatech provozuje tak krásný sport jako je kopaná. Čechie je klub s velmi bohatou historií. Jistě každý, kdo v Čechii hrál či pracoval má na co vzpomínat. Na následujících stránkách se pokusíme zachytit ty nejdůležitější okamžiky a ty, kteří se o ně zasloužili.
Vzpomínky aktérů se mnohdy ve velké míře liší od toho, co jsme se v některých zápisech, jež máme k dispozici, dočetli.
Dětství Čechie aneb amatéři s bojovýmsrdcem
(1922 – 1929)
Na počátku 20. let 20. století se v malé vesničce na Českobrodsku začala scházet parta, jež spojovala láska k fotbalu. Zájem o fotbal pomalu, ale jistě stoupal, a tak netrvalo dlouho a kopaná v Tuklatech dostala pevnou strukturu a řád. Je ustanoven první výbor v jehož čele stojí F. Šich. Výbor dává klubu název Čechie a začíná se rozvíjet tuklatská kopaná. Jedinou vadou na kráse je, že se Čechie potýká s problémem, kde sehnat vyhovující pozemek pro hřiště.
Čas letí a v roce 1925 se chystá první velká slavnost, jako oslava tříletého působení Čechie. V rámci oslavy sehráváme přátelské utkání s týmem Přistoupimi na pozemku p. Košatého v Tlustovousích s nerozhodným výsledkem 2 : 2, kdy jsou spokojeny obě strany a celá akce se hodnotí velmi kladně.
O dva roky později, tedy v roce 1927 přichází významná událost. Čechie se účastní spolu s týmy Rapid Štolmíř, Podlipan Český Brod, Tuchorazký
SK, Čechie Chrást a Junioři Český Brod Podlipanského poháru, kde působí velice suverénně a ztrácí pouze jeden bod za remízu s Juniory Českého Brodu. Skóre 16 : 4, 9 bodů a 1. místo v tomto poháru zajistilo, že dvousloví „Čechie Tuklaty“ se začíná skloňovat i v okolních obcích. Tento velký úspěch je zároveň i impulsem proto, aby se podala přihláška do ČSFA (československá fotbalová asociace). Kromě toho se ještě provádí registrace klubu a po dlouhých šesti letech má Čechie konečně svoje vlastní hřiště na pozemku pana Šicha. Bohužel pro malé rozměry je nepřípustné, aby se na něm hrála mistrovská utkání.
Mistrovský vzestup z V. třídy až do I.B třídy během pěti let
(1930 – 1938)
V roce 1930 nastupuje naše mužstvo k prvnímu mistrovskému zápasu. Hráči se poprvé v historii představují na domácím hřišti, které bylo oficiálně otevřeno 31. srpna 1930. Kromě fotbalového umu do hry zapojili nadšení a elán, vytvořila se zde dobrá parta, klub byl výborně organizován, přicházejí do něj někteří hráči z okolí, a tak nebylo žádným velkým překvapením, když po skončení prvního ročníku mistrovských soutěží se na špičce ta-bulky vyhřívá naše mužstvo a právem postupuje do IV. třídy.
Situace se rok od roku opakuje, opět jsme lídry soutěže a v roce 1935 se našemu klubu jako prvnímu na Českobrodsku otevírají vrátka ke vstupu do I. B třídy. Je to velká sláva a chlouba Čechie, proto připomeneme jména těch, kteří u toho byli: Olda Kadeřábek, Standa Günther, Honza Procházka, Jarda Šindelář, Standa Lula, František Novotný, Ladislav Král, František Procházka, Josef Strachota, Josef Koubek, Jirka Rada, Václav Češpiva a mnozí další.
Čechie je úspěšná nejen na mistrovské scéně, ale i v poháru českobrodského okrsku. Ve finále poráží kvalitního soupeře Viktorii Jirny 6:2 a stává se královnou poháru.
Kromě I. A – mužstva funguje i I. B mužstvo, které je také dobrou vizitkou klubu a dokáže si poradit i se soupeři zvučných jmen.
V letech 1936 – 1937 hrajeme v poklidu i nadále I. B třídu. Jak to ale už i v životě bývá, tak úspěchy nahradí neúspěchy a člověk, ale i fotbalista se s nimi musí vyrovnat a bojovat dál. Následující rok je pro Čechii méně příjemným. Objevují se první neshody a s nimi i špatné výsledky, a tak je Čechie nucena dobrovolně opustit I. B třídu. Z mužstva odchází řada hráčů, které nahrazují dorostenci.
Fotbal za války (1930 – 1938)
Ani rok 1939 žádnou převratnou změnu nepřináší, ba naopak. Přicházejí léta okupace a pro sport nastává velmi těžká doba. Někteří hráči nedobrovolně odcházejí na práci do Německa, Čechie ztrácí pozemek, kde má hřiště, přesto se ale fotbal v Tuklatech hraje dál. Azyl nabízejí sousední Úvaly, kde se nám vede jako bychom hráli doma. Vyhráváme II. Třídu a vracíme se zpět do I. B třídy, kde se ohříváme pouhý rok. Opět přichází vlna odchodu hráčů za prací a náš tým sestupuje do II. třídy. Ovšem ani na tuto soutěž mužstvo nestačí a končí až ve III. třídě. Přichází rok 1945 a s ním osvobození naší vlasti od okupace, co s sebou nese rozvoj sportovní činnosti. Čechie získává zpět hřiště, ale odliv hráčů stale trvá, a tak do soutěže vstupujeme s mužstvem doplněným velmi mladými hráči. Začínáme jakoby od znovu, ale nutno podotknout na vlastním hřišti.
Nové naděje (1947 – 1960)
Následující rok to vypadá, že se začíná blýskat na lepší časy. Do Čechie se vrací staří dobří hráči, zároveň je rozšířen i výbor a všichni věří, že výsledky na sebe nebudou dlouho čekat. Další sezónu 1946-1947 se nám opravdu daří, v soutěži neztrácíme ani bod a se skórem 146: 19, kdy 112 branek nastřílel jediný hráč F. Forst, postupujeme. Vítězná sestava: J. Šindelář, J. Hubáček, V. Procházka, L. Vítek, J. Týbl, Fr. Šašek, Vl. Chroust, M. Chroust, Svoboda, Forst, Němeček.
Od roku 1947 tedy bojujeme ve II. třídě, kde si vedeme velmi dobře, i když kádr mužstva se pozměnil. Odešel vynikající střelec Forst. Podzim 1949 nás zastihuje ve výborné formě, v mužstvu se objevuje i navrátilec Forst, který pobyl v Brodě jen krátce. Mužstvo soutěž vede, dokázalo na hřišti největšího konkurenta SK Běchovice vyhrát 2 : 7 a je velká naděje na postup do I. B třídy. Bohužel přišla reorganizace soutěží, která nás citelně poškodila. Soutěže musí být hrány po linii okresů a okres Český Brod mohl mít podle počtu klubů jen 2 zástupce ve vyšších soutěžích. Pochopitelně to jsou Český Brod a Kostelec, dva nejmocnější kluby v okresu. Naše mužstvo se stále pohybuje na předních příčkách tabulky a v roce 1953 vyhrává okresní přebor. Hraje se kvalifikace o postup do krajské soutěže a my jsme vylosováni proti Kostelci. Doma vyhráváme 4:1, ovšem odveta končí porážkou 6 : 0, když již od 10 minuty hrajeme bez dvou vyloučených a jsou proti nám nařízeny tři pokutové kopy, takže opět zůstáváme v přeboru. V roce 1955 po nadšené a obětavé práci všech občanů naší obce a za přispění ostatních organizací otevíráme naše současné hřiště a o dva roky později i kabiny.
V mužstvu se objevují další dorostenci: Šnajdar, F. Novák st., Skála a v tomto roce se nám podařilo postoupit do tzv. meziokresní soutěže – kam postupujeme již pod jménem Sokol Tuklaty. Tato nová soutěž nám svědčí a největšího úspěchu dosahujeme v sezóně 1956 – 1957, která je hrána tříkolově: jaro – podzim – jaro a kde jsme v konkurenci vynikajících soupeřů (Újezd n. L., Sadská, Louňovice, Mladá, Škvorec atd.).. Prakticky celá tři kola jsme na vedoucí pozici, abychom dvě poslední utkání, doma s Újezdem a v Mladé prohráli a o pouhý bod nedosáhli na postup.
Máme nový okres (1960 – 1963)
V roce 1960 nás zastihuje další reorganizace. Zvětšeny jsou okresy, okres Český Brod připadá ke Kolínu a meziokresní soutěže jsou zrušeny a hrají se opět okresní přebory. Soutěž je to dobrá a my si nevedeme špatně, i když mužstvo prochází změnami. Do mužstva přicházejí další mladící: M. Chládek, F. Novák ml. , a tak v roce 1963 se stáváme přeborníky okresu Kolín s právem postupu do I. A třídy. Reorganizace střídá reorganizaci a je zřízen mezičlánek I. B třída a my postupujeme „jen“ do této třídy, spolu s dalšími třemi mužstvy. Tento postup nemá tak velký efekt, jak ze začátku sliboval, přesto je nutné zveřejnit jména těch, kteří se o postup zasloužili: F. Novák ml., F. Procházka, J. Vondráček, Černuška, Vítek, Budský, Forst, M. Chroust, M. Šindelář, Tožička, B. Procházka, K. Procházka, J. Růžička později i L. Pikner a J. Mysliveček.
Dlouhých 15 let v I. B třídě (1963 - 1978)
Tuto třídu hrajeme až do jejího zrušení – celých 15 let. Největším úspěchem končí ročníky 1971 a 1972 a zejména pak léta 1972- 1973, kdy jsme měli na postup do I.A třídy.
V sezóně 1976 – 1977, kterou lze nazvat velmi zajímavou, vzhledem k reorganizacím všech soutěží , sestupuje z I. B třídy polovina oddílů. Po podzimu 1976 jsme druzí se 17 body. Během roku 1976 však většina našich hráčů odešla na vojnu, a tak jaro již bylo slabší a zisk 9 bodů byl již předzvěstí potíží, které nás čekaly, ovšem tento rok jsme slavili 55 let Čechie jako čtvrtí. I v následující sezóně sestupuje polovina oddílů, tentokrát se nám již oddolat nedaří, a tak sestupujeme do okresního přeboru.
Splněný sen v podobě krajské soutěže /I. A třída/
(1984 – 1987)
U příležitosti oslav 60 let založení Čechie v r. 1982 jsme hráli okresní přebor sice na dobrém 3. místě, ale zažili jsme po 10 letech porážku od našeho věčného rivala SK Břežany. V r. 1983 přišla další změna: okresní přebor se hrál ve dvou skupinách, tu naši jsme bez problémů vyhráli, ale potom se hrála kvalifikace, v níž se utkali vítězové skupin o postup. Lehkost, se kterou jsme naši skupinu vyhráli, nám byla spíše na překážku. Obě finálová utkání s Týncem n. L. jsme prohráli. Za rok se situace opakovala – opět jasným vítězem skupiny, ale ve finále jsme již poučeni – tentokráte jsme obě naše utkání nad vítězem druhé skupiny Jestřábí Lhotou vyhráli 1 : 0 a 5 : 2 a postoupili do I. A. třídy. Byl to velký úspěch, který se opět projevil na návštěvnosti a oblibě Čechie. Zasloužili se o něj: F. Novák, J. Vondráček ml., Benák, Bártl, Bareš, Libovický, Mysliveček M. ProcházkaVr., Procházka B., Procházka Vl., Rak, Tuček M., Huťan, Toman, Koting, Kapal, Vítoš L - vedení mužstva L. Vítek.
2002
Rok od roku se pokoušíme vydat na plavbu do okresního přeboru, ale vždy se najde něco, co nám naši cestu znepříjemní a my po skončení jara koukáme vedoucímu mužstvu na záda. Do jarní sezóny 2002 vstupuje naše mužstvo z I. místa a je horkým favoritem na postup. Ovšem na úvod se nám moc nedaří. Z patnácti možných bodů jich máme pouze 7 a ani v dalších zápasech neděláme výsledky jaké bychom si představovali, a tak konečné třetí místo je pro většinu zklamáním. S mužstvem se loučí i J. Troníček a na jeho místo nastupuje Procházka Vr. st.
Další sezóna se přiblížila, střídavé výkony na podzim a umístění na druhém místě s 25 body je výsledkem „A“ – mužstva. Na jaře výkonnost ovšem klesá a celkový zisk 13 bodů (za 4 výhry a remízu) není dobrou vizitkou mužstvo. Toto jaro je jedno z nejslabších za poslední pár let. Díky lepšímu podzimu jsme se tedy umístili na 5. místě s 38 body.
Do dalšího ročníku vstupuje kádr mužstva v pozměněné sestavě, někteří hráči odešli, a tak muselo být mužstvo doplněno hráči z „béčka“. Po podzimu nám patří střed tabulky s 18 body. Ani jaro není lepší a tak celkové umístění je na 8. místě.
S novou sezónou 2004 – 2005 nastává i mírné zlepší. Mužstvo začíná podávat solidní výkony, za něž jim patří třetí místo, na první Vyžlovku ztrácíme 11 bodů, takže myšlenka na postup je pouze v oblasti teorie. Mužstvo je posíleno o trio zahraničních hráčů ze Slovenska. Ani ty však mužstvo nespasili a průměrné výsledky nám vynesly celkově 6. Místo Následující sezóna nepřináší žádnou velkou změnu. Stejně jako po jarní části, tak i po podzimní jsme na 6. místě. Kádr mužstva byl přes zimní přestávku rozšířen o Vojtu Lachmana a Miloslava Golla. Jaro bylo ve znamení zlepšení. Přineslo pouze jednu remízu, dvě porážky a 9 vítězství, které nám zařídily 3. místo se ziskem 50 bodů.
Sezóna 2006 – 2007 pro nás začala velmi dobře. Během podzimu jsme byli několikrát lídry tabulky, bohužel od 12tého kola jako by se přestalo dařit a umístění v polovině soutěže je pouze na čtvrtém místě.
Ovšem ztráta bodů na první Nučice je hratelná. Jaro a naděje, že by naše mužstvo mohlo postoupit do okresního přeboru tu stále je. Soutěž je velice vyrovnaná, všichni favorité ztrácí body, ale my toho nedokážeme využít. Bez problémů si poradíme se silnými soupeři jako jsou Nučice a Vyžlovka, ale nezvládnutím zápasů se slabými soupeři budeme muset postup minimálně na příští rok odložit.
Současný kádr mužstva tvoří: P. Piroš, Procházka Vratislav ml., Procházka Vladimír, Procházka David, Kočí Zdeněk, Kabrňa Pavel, Danko Josef, Kovalčín Martin, Kovalčín Jozef, Čížek Jiří, Goll Miloslav, Vyhnal Jiří, Lachman Vojtěch, Hönigsfeld Petr, Janský Pavel, Lyzcas Václav, Hrubý Aleš, Vondráček Jiří. Trenérem a vedoucím mužstva je Procházka Vratislav st.
2013 – 2016
.jpg)
Po několika průměrných až podprůměrných sezónách se podařilo sestupnou tendenci výkonů pozastavit. V posledních letech byl velký problém sestavit kvalitní tým, aby mohl konkurovat stále se lepšícím týmům v III. třídě, velký problém byl v počtu hráčů, kteří mají zájem hrát za Čechii. Návrat několika domácích hráčů měl být příslib k lepším zítřkům, ale ukázalo se, že to nebude tak jednoduché. Dále se pracovalo na posilnění týmu o hráče, kteří mají vážný zájem a kvalitou tým pozvednou. V sezóně 2012-2013 skončilo "áčko" na 4. místě, byl to jeden z nejlepších výsledků za posledních 7-8 let. Do sezóny 2013-2014 pak vstupuje Čechie se stabilizovaným týmem a snahou hrát o čelo v III. třídě...
Horní řada z leva: Filip Nechanský, David Procházka, Petr Jambor, Lubomír Kováč, Petr Hönigsfeld, Michal Lauber, Vratislav Procházka ml., Lukáš Werbynský, Lubomír Vyhnal, Vratislav Procházka st.
Dolní řada z leva: Roman Nešpor - trenér , Dominik Augusta, Tomáš Regner, David Bazal, David Jambor, Jiří Vyhnal, Antonín Hofman, Lukáš Lauber
Brankář : Josef Pazdera
Chybí: Martin Šimek, Jakub Zámostný
2017 - současnost
V sezóně 2016/2017 se podařilo po dlouhých 20ti letech postoupit do okresního přeboru. Čechie si zasloužila postup druhým místem III.třídy skupiny B, její bodový zisk byl vyšší než měl celek na druhém místě skupiny A a tak v roce 95. jubilea klubu mohly propuknout dvojité oslavy! O postup se zasloužili převážně tito hráči na fotografii pod vedením hrajících trenérů Vratislava Procházky ml. a Romana Nešpora!
Mládežnická kopaná
Žáci a dorostenci jsou důležitou součástí klubu. Ovšem v dnešní době je velice těžké poskládat mužstvo žáků a teprve pak tým dorostenců. Tým dorostenců, který byl spojen s dorostenci fotbalového oddílu SK ÚVALY měla Čechie naposledy v sezóně 2001 -2002. Další sezónu se už mužstvo do soutěže nepřihlásilo, dorostencům, kteří měli zájem hrát za dorost bylo umožněno hostovat v sousedních Úvalech. V současné době Čechie tým dorostu nemá, pro žáky, kteří vyšli z žákovského družstva by mělo sloužit „B“ – mužstvo.
A jak jsou na tom naši žáci???
Družstvo žáků hraje neustále mistrovskou soutěž, i když každý ročník se potýká s nedostatkem hráčů, ale s tím si vždy trenéři a vedoucí mužstva dokázali poradit. Nejlepším střelcem za posledních pět let se stal Josef Danko, který zvládl za jednu sezónu nastřílet 25 branek, což je v průměru 2,77 branky na zápas. Po dlouhém účinkování v žákovském družstvu skončil trenér Václav Rak, který u mužstva odvedl poctivou práci, za kterou mu děkujeme. Nahradil ho Daniel Lauber.
V sezóně 2006 -2007 se zvažovalo pro nízký počet žáků přihlášení do mistrovské soutěže. Po dlouhém váhání bylo mužstvo přihlášeno a i přes úzký kádr si vede velice dobře a jen malý krůček jim chybí k postupu.
Pod vedením Daniela Laubera a Jiřího Vondráčka v mužstvu hrají tito žáci: L. Martinec, Jiří Pazdera, Josef Pazdera, V. Hromádka, P. Mazur, L. Fouček, R. Fouček, L. Kunovjánek, D. Mach, Matějka, Mladý V., Greguš, Stehlík J., Čáp J., Huďa R.
Nová generace mládeže Čechie
Čechie nastartovala nové období, na velmi dobrou práci Milana Šindeláře, který pravidelně se svým týmem dosahoval velmi dobrých výsledků, navázal Tomáš Růžička s Martinem Vavrekem a jejich mladší přípravkou. Po náboru nových sportovců v květnu 2016 přišel nečekaný zájem, do soutěže, která se hraje turnajově, jsme nasadili 2 týmy stejné kategorie, ml.přípravky. Dále v roce 2016 hrají soutěž mladší žáci pod vedením Milana Šindeláře ( společně s Přišimasy avšak kostru tvoří hráči Čechie ) a dále pak starší žáci, také společně s Přišimasy, kteří dokonce vyhráli svojí skupinu.
Pokud bude Čechie pokračovat v práci kterou začala, budou k dispozici zapálení dobrovolníci na pozicích trenérů, rozhodně se blýská ne lepší časy vlastních odchovanců...
V roce 2016 se mládežnickým týmům věnují Milan Šindelář, Vratislav Procházka ml., Tomáš Růžička, Martin Vavrek, Miro Beer a Roman Nešpor.
„B“ – mužstvo
Po celých pět let v Čechii vedle „A“ – mužstva existuje také „B“ – mužstvo, které má sloužit pro dorostence, aby měli možnost si zahrát, když pro malý počet dorostenců nebylo možné dát dohromady mužstvo dorostu. Mělo by být zásobárnou hráčů pro I. A – mužstvo, ale ve skutečnosti to tak není, „B“ – mužstvo zkrátka neplní účel, za jakým bylo zřízeno. Výsledky „B“ – mužstva nijak příznivé nejsou. Pohybuje se ve spodních částech tabulky. Největším úspěchem bylo umístnění v sezóně 2002- 2003 na sedmém místě s 38 body. Naopak mezi nejslabší sezónu patří sezóna 2004- 2005, kdy jsme skončili na posledním místě s 9 body.
I Čechistické ženy válčí na zeleném trávníku
Na jaře roku 2005 oblékají dresy a kopačky také tuklatské ženy a dívky. První své utkání hrají na domácí půdě před napěchovanou tribunou fanoušků se sousedními Rostoklaty, které prohrávají 2 : 0. Dobrá parta a hlavně radost ze hry jsou impulsem proto, aby jedenáctka žen pokračovala ve svém účinkování. První úspěchy v podobě vstřelených branek či vítězství na sebe nenechaly dlouho čekat. Doposud „Tuklaťačky“ sehrály 18 přátelských utkání, dále se zúčastnily 2 halových turnajů a turnaje na umělé trávě v Kroměříži.
Současný kádr tvoří: Roubíčková Romana, Procházková Martina, Hanušová Daniela, Svobodová Lenka, Barešová Hana, Vlachová Daniela, Kratochvílová Eva, Tlustá Veronika, Huťanová Eva, Lachmanová Linda, Vrábelová Tereza, Procházková Eva, Možkovská Jitka, Knoblochová Hana, Jiráková Šárka, Guntherová Ivana, Milotová Martina.
Zdroj: Almanach k 85 výročí založení Čechie Tuklaty. V roce 2012 bude klub slavit výročí 90 let a pravděpodobně bude opět vydán almanach s aktuálnimi informacemi z novodobé historie Čechie…..
Kádr žen Čechie pro rok 2013/2014
